7. 11. 2025 Eliška Nová
Na místě původního stadionu v Jihlavě vznikla Horácká aréna, kterou dohromady tvoří čtyři stavby. Podle architektonického studia Chybík + Krištof má potenciál vytvořit novou identitu města.
Kdo mívá dilema, zda vyrazit na hokej do arény, zažít atmosféru davu a koupit si pivo a párek, nebo raději zůstat doma u televize, kde je klid a pohodlí, má vyřešeno. Jihlavská Horácká aréna, která se v sobotu oficiálně otevře koncertem Ewy Farne, nabídne pohodlí domova – a to i přesto, že jde o halu pro více než pět tisíc lidí. Tento nový multifunkční prostor má podle odhadů v příštích letech přinést místní ekonomice až padesát miliard korun.
Horácká aréna vyrostla na místě původního zimního stadionu. Zůstal pouze „zimáček“, jak vedlejšímu stadionu přezdívají místní, který ale prošel výraznou obnovou. Vedle něj v posledních šesti letech vyrostla velká hala, v níž se bude odehrávat hlavní program. Zatím tu proběhly tři hokejové zápasy , které měly arénu otestovat. Teď už se jede naostro.
Výjimečná je stavba už jen svou polohou. Nevznikla na okraji města, ale stojí v podstatě uprostřed historického centra, obklopená bytovými domy i školou. „Hlavním cílem bylo zakotvit dům do existující struktury Jihlavy. Nechtěli jsme, aby se stal bariérou. Nakonec vznikl kompaktní objem domu, kolem kterého můžete procházet, nakukovat dovnitř a sledovat, co se tam děje,“ líčí architekt Ondřej Chybík ze studia Chybík + Krištof .
Vstupy dle světových stran a soustava budov
Kolem oválného domu jsou čtyři vstupy – na sever, jih, východ a západ –, aréna je tak otevřená do všech světových stran. Netvoří ji však jediná stavba, dohromady ji tvoří čtyři propojené budovy. Studio doplnilo stadion o nárožní objekt, který proměnil podobu celé křižovatky. Třetí částí je původní tréninková hala a čtvrtou provozně-technické zázemí.
„Dohromady tvoří sportovně-kulturní centrum,“ popisuje architekt Jiří Richter ze stejného studia. Uspořádání má ještě jednu výhodu: srovnává terén mezi oběma stranami haly, kde je výškový rozdíl až šest metrů. Ateliér sem umístil schodiště, které vede k restauraci v nárožní budově. Schody mohou v létě sloužit jako pobytové, například jako zahrádka.
Vznikl také průchod kolem arény, který funguje jako veřejný prostor a spojuje hlavní ulici Tolstého se Smetanovými sady. Ty město revitalizuje – nedokončený park za dvacet milionů korun už dnes zdobí obří dílo Krištofa Kintery s názvem Hra, vytvořené ze zábradlí původního zimního stadionu, o které se léta opírali fanoušci.
Sázka na surovost
Samotnou arénu tvoří betonové tvárnice – žádný sádrokarton ani omítky, pouze surový šedý beton doplněný perforovaným červeným pláštěm. Barvou reaguje na heraldické barvy Jihlavy i kraje. Uvnitř se objevuje jiný odstín červené, odkazující na barvy klubu Dukla Jihlava. Architekti ji zvolili i proto, že červená je barvou slavnostní.
„Domy ve městě mají mít svou hierarchii. Ty, které jsou financovány z veřejných prostředků, by měly být výrazné,“ míní Chybík. Výrazným prvkem fasády jsou trojúhelníky, které mohou připomínat korunu, gotické památky ve městě nebo ježka ze znaku Jihlavy. Večer se koruna rozsvěcí.
Uvnitř architekti zopakovali motivy z fasády – hlavní roli hraje beton doplněný o červenou barvu. V sále je beton napuštěný červeným pigmentem, aby barva nikdy nevybledla a diváci ji neokopali. Nechybí červené závěsy, které v případě potřeby vytvoří v sále soukromí, a na míru navržené sedačky.
Mají dva odstíny a v hledišti jsou rozmístěny cikcak, což vytváří dynamiku. Vznikly ve spolupráci architektů a designéra Davida Karáska, zakladatele společnosti Kovostal ze skupiny mmcité. Zvláštností sedaček jsou malé otvory, které zlepšují akustiku sálu. Další mobiliář dodala firma Profil nábytek z Vysočiny.
Sázka na červenou a budoucnost
Červenou uvnitř doplňuje černá. Objevuje se na stropech, kde jsou přiznané trubky v industriálním stylu, i ve VIP boxech. Těch je zde 32 ve třech velikostech – pro šest až deset osob. Ve druhém patře jsou černé závěsy, které při komornějších akcích zmenšují kapacitu sálu. Pódium i led se nacházejí uprostřed, obklopené diváky.
Motiv trojúhelníků se opakuje i uvnitř – v podobě malých světélek od společnosti Bomma . Další osvětlení, za nímž stojí firma Tech-fabrika, evokuje významné stavby Vysočiny. Obří lustr připomíná například Zelenou horu ve Žďáru nad Sázavou. Orientační systém vytvořil Lukáš Kijonka ze studia Times New Realism, který je rovněž autorem kreseb v parteru fasády. Ty mají chránit budovu před nevkusnou reklamou.
Kapacita haly je 5650 míst, první dvě řady sedaček lze odmontovat a rozšířit ji tak na více než sedm tisíc. „Kapacitu propočítalo město. Faktem je, že nikde v okolí podobná stavba není,“ říká Chybík s tím, že po zprovoznění vysokorychlostní tratě bude Jihlava dvacet minut od Prahy i Brna. Potenciál plného využití arény tak existuje.
Investice do místní ekonomiky
Za zmínku stojí i dvě přidružené budovy. Nárožní objekt ukrývá na střeše běžecký ovál, pod ním tělocvičnu, kterou mohou využívat i děti z blízké základní školy. Dále zde vznikla restaurace, hotelové pokoje, fanshop i síň slávy Dukly Jihlava. „Zimáček“ získal nové podlouhlé okno s výhledem na tréninkový led.
Rozpočet stavby Horácké arény dosáhl dvou miliard korun. Město si zároveň nechalo vypracovat propočet, podle něhož by měla budova v příštích dvaceti letech přinést místní ekonomice až padesát miliard korun. Podle architektů ale může mít dopad ještě výraznější.
„Horácká aréna není jen budova, je to nový prostor k setkávání napříč generacemi. Nabízí příležitost nejen pro sportovní fanoušky, ale i pro kulturu, volný čas a městský život. Věřím, že brzy ukáže, jak může architektura přispět k obnově veřejného prostoru a vytváření identity města,“ dodává Richter.





























