Češi raději bydlí ve vlastním. Co je na tom láká a proč je to na Západě jinak?
12. 12. 2025 (tým C&See)
Většina Čechů chce bydlet ve vlastním, přestože pořízení bydlení je u nás nejdražší z celé Evropy. Podle nedávno zveřejněné analýzy serveru Statista.com vlastní dům či byt 74,7 % obyvatel České republiky. Proč upřednostňujeme osobní vlastnictví před nájemním bydlením a jak je to v jiných zemích?
Proč je pro nás cihla nebo panel jistota
Náklonnost Čechů k vlastnímu bydlení vychází z historických zkušeností. Ve vlastním bydlení zkrátka spatřujeme jistotu:
- nikdo nám neurčuje nájemné a podmínky pronájmu ani za námi nepřijde s nečekanou výpovědí,
- vlastnictví nemovitosti považujeme za dobře uložené peníze a majetek, který se obvykle v čase ještě zhodnotí.
Z venkova do města – a do nájmu
Na druhou stranu má však Česká republika ve srovnání s příjmy obyvatel nejdražší vlastní bydlení v rámci celé Evropy. Pro řadu mladých lidí a rodin je pořízení nemovitosti za miliony nereálné. Zvláště když odcházejí za prací do velkých měst , kde jsou ceny nemovitostí ještě mnohem vyšší. Variantu bydlení v nájmu pak akceptují z nutnosti, protože koupit drahý byt ve městě si nemohou dovolit, ani když si polepší z hlediska příjmů.
Ne každému však bydlení v nájmu vadí – na jednu stranu to dává člověku větší flexibilitu a možnost přestěhovat se jinam, aniž by bylo nutné řešit prodej původního bydlení. Zároveň je s nájemním bytem i méně starostí než s vlastní nemovitostí. Nájemních bytů však není na trhu dostatek, což vede ke stálému růstu nájemného. Čechům se pak někdy vyčítá, že nejsou ochotni stěhovat se za prací. Důvodem ovšem často bývá nedostupnost bydlení.
Na východě vlastníci, na západě nájemníci
Žebříčku zemí s nejvyšší mírou vlastnictví nemovitostí k bydlení ze serveru Statista.com vévodí země, kde ve vlastním bydlí přes 90 % obyvatel. Patří k nim vedle Albánie, Rumunsko i Slovensko a další postkomunistické státy. Vysoký podíl vlastnického bydlení je často důsledkem masivních privatizací státních bytů v 90. letech.
Na opačném konci se pak se 42,7% podílem umístilo Švýcarsko . Švýcaři vnímají pronájem bytu či domu jako standardní a společensky přijatelnou formu bydlení, a to včetně vyšších příjmových skupin.
Česká republika se svými necelými 75 % ocitla zhruba v polovině přehledu mezi oběma uvedenými protipóly.
Ochrana nájemníků a podpora výstavby
K zemím s nejnižší mírou vlastnického bydlení patří i Německo , kde ve vlastním žije 47,2 % obyvatelstva. Trend využívat nájemní bydlení zde posílil zejména po druhé světové válce. Ve válkou zdecimovaných městech bylo třeba rychle a kvalitně ubytovat obyvatelstvo, takže zde vyrostlo mnoho nájemních domů. Díky silné legislativní ochraně nájemníků vnímají Němci nájemní bydlení jako stabilní a předvídatelnou variantu pro život. Systém podporuje spíše investice do nájemního bydlení, než že by poskytoval daňové úlevy při pořizování vlastního bydlení, jako je tomu v Česku například formou odpočtu úroků z hypoték od základu daně.
Trojici zemí na spodním konci žebříčku doplňuje náš další německojazyčný soused. V Rakousku bydlí ve vlastním jen 54,5 % obyvatel. Nájemní bydlení je populární zejména ve větších městech, kde vznikají obecní a neziskové projekty s veřejnou podporou . Nájemné je proto často finančně výhodnější a méně rizikové než pořízení vlastního bydlení.
S pokračujícím přesunem lidí do měst bude zřejmě i v České republice narůstat počet lidí žijících v nájemních bytech. Klíčové je, aby se příštím vládám skutečně podařilo zlepšit dostupnost bydlení a stavěl se dostatek bytů v oblastech, kde je o nájemní bydlení zájem.
Tým C&See není součástí redakce Blesk.cz.
