Vídeň jako vzor v dostupnosti bydlení. Co jí mohou ostatní města závidět?

Vídeň jako vzor v dostupnosti bydlení. Co jí mohou ostatní města závidět?

19. 1. 2026  

Při pohledu na evropský trh s nemovitostmi se zdá, že dostupné bydlení ve velkoměstech je téměř neřešitelný problém. Existuje ale jedna výjimka: Vídeň. Rakouská metropole dokazuje, že když se k bydlení přistupuje jako k základnímu lidskému právu, a ne jen jako ke zboží na trhu, může bytová politika vypadat úplně jinak.

Bydlení pod kontrolou

Základním pilířem vídeňského úspěchu je fakt, že město má nad bytovým fondem obrovskou kontrolu. Vídeň přímo vlastní nebo spravuje přibližně 50 % všech bytů ve městě. Dělá to prostřednictvím obecních bytů a neziskových stavebních spolků, které musí většinu zisku investovat zpět do výstavby a oprav. Peníze z pronájmu se tak z velké části využijí ve prospěch obyvatel.

Jak funguje vídeňská regulace?

Vídeňská strategie není o stavbě levných sociálních bytů nebo ubytoven. Cílem je, aby vedle sebe v jednom domě bydlel učitel, lékař i prodavačka, protože všechny profese jsou pro chod města potřebné. K tomu město využívá několik chytrých nástrojů:

  • Podmínky pro developery: U velkých projektů musí být minimálně dvě třetiny bytů v kategorii dostupného bydlení.
  • Cenová politika: Protože město nabízí obrovské množství kvalitních a levných bytů, soukromí pronajímatelé si nemohou dovolit ceny nesmyslně nadsadit. Drahý byt by ve Vídni jednoduše nikdo nechtěl, protože alternativa je příliš dobrá.
  • Jistota bydlení: Vídeň ovlivňuje i délku pronájmu. Dříve byly nájemní smlouvy výhradně na dobu neurčitou, dnes mohou pronajímatelé uzavírat smlouvy na minimálně tři roky. Nájemníci se tak nemusí stále stěhovat nebo akceptovat každoroční zdražování, jako je tomu v Česku, kde jsou nájemní smlouvy na rok běžné.
  • Zastropované nájemné: U starších bytů i novostaveb je cena nájmu regulovaná, přičemž  nájemné v domech postavených před rokem 1945 je levnější než v novějších budovách.
  • Daň na bydlení: Každý rakouský zaměstnanec přispívá 1 % ze své mzdy do fondu na podporu bydlení. Jen ve Vídni to ročně vynese 250 milionů eur.

.. | Wikimedia Commons – Gugerell

Proměna nevyužitých lokalit

Vídeň se soustředí také na proměnu brownfieldů a nevyužitých lokalit . Skvělým příkladem je čtvrť Sonnwendviertel. Ta začala růst po roce 2009 na místě bývalých drážních pozemků u hlavního nádraží. Nová čtvrť pro asi 13 000 obyvatel se zhruba 5 500 byty je dnes vzorem moderního urbanismu. Najdete tu rozmanité bytové komplexy se střešními bazény, komunitními zahradami, společnými dílnami nebo tělocvičnami. Prioritami při její výstavbě byly ekologie, sociální rozmanitost a důraz na komunitní život.

Velkoměsta potřebují místní obyvatele, aby se mohla rozvíjet, aby zde fungovaly služby a místní firmy, úřady i vzdělávací instituce měly dostatek zaměstnanců. Proto je v zájmu městských samospráv zajistit co nejdostupnější bydlení pro obyvatele ze všech příjmových skupin. Jistě ani ve Vídni není všechno dokonalé, ale pro srovnatelná města, jako je například Praha, může být velkou inspirací.