Druhý život kancelářských budov. Proč je dobré využít je na byty?

V zámoří se o „recyklaci“ kanceláří mluví jako o největší realitní příležitosti dekády. Rozvoj technologií proměnil řadu oborů a změnil i způsob, jakým pracujeme. Pro řadu profesí je běžný home office i práce na dálku. Tento vývoj ještě urychlila covidová pandemie a stovky tisíc metrů čtverečních administrativních ploch osiřely. Zároveň velká města bojují s nedostatkem bytů a každé řešení přijde vhod.

Inspirace ze Severní Ameriky

Mezi průkopníky v tomto směru patří například kanadské Calgary. Vlivem útlumu ropného a plynárenského průmyslu tady neobsazenost kanceláří v roce 2022 činila rekordních 34 procent. Město se proto rozhodlo podpořit přestavbu kanceláří na byty finanční dotací ve výši 25 až 30 procent celkových stavebních nákladů. Příspěvek z rozpočtu města dostávají developeři po dokončení stavby. Cílem města je snížit množství volných kancelářských prostor o 560 000 m² do roku 2031. Vzniknout by měly stovky nových bytů a také hotelových pokojů.

Podobnou cestou jde i New York. Zajímavý je například projekt Pearl House na Water Street. Čtyřiadvacetipatrový mrakodrap z roku 1972 se v letech 2021 až 2024 změnil na rezidenční budovu s ​​téměř 600 byty a ateliéry. Kromě modernizace obvodového pláště, izolace a výměny oken se budova dočkala i pěti nových pater. Svým obyvatelům nabízí k využití i posilovnu, coworkingový prostor, salonky nebo bowlingovou dráhu.

Není to zrovna jednoduché

I když analýzy odhadují, že přestavitelných je 15 až 40 % kancelářských budov, proces provází řada překážek. Stropy bývají příliš vysoké, místnosti hluboké s nedostatkem přirozeného světla. Bytový dům potřebuje násobně víc koupelen a kuchyní, takže projektanti řeší rozvody vody i odpadů. Starší budovy také nevyhovují současným požadavkům na izolaci, větrání či požární bezpečnost. Překážkou může být také územní plán, jestliže v daném místě počítá s čistě komerčním využitím ploch.

Recyklace jako cesta k udržitelnosti

Přestavba kanceláří na byty není sice snadná, ale má i své nesporné výhody. Budovy v centru i na okrajích měst jsou napojené na městskou infrastrukturu, vedou k nim komunikace, jezdí sem veřejná doprava, mají vlastní parkoviště. Využitím původní stavby se zamezí vzniku obrovského množství stavebního odpadu. Nedojde k emisím CO2​, které by vznikly při demolici a nové výstavbě. Revitalizací kancelářských čtvrtí, kde se část prostor promění na byty, vznikají živé čtvrti, kde lidé bydlí, pracují i tráví volný čas na jednom místě.

Evropa nezůstává pozadu

Trend ze zámoří proniká samozřejmě i do evropských velkoměst. Například Belgie v roce 2024 koupila od Evropské komise 23 budov v Bruselu za 900 milionů eur s cílem přeměnit čtvrtinu ploch na 800 nových bytů. V Německu, kde poptávka po kancelářích prudce klesá, se potenciál odhaduje až na 150 000 nových bytů, které by mohly vzniknout v nevyužitých kancelářských objektech v okrajových částech metropolí.

Česká vlajková loď: Dům Radost

V Česku zatím nezažíváme vylidňování celých kancelářských čtvrtí, ale první projekty přestavby kanceláří na byty už existují. Nejvýraznějším z nich je Dům Radost na pražském Žižkově. Chátrající funkcionalistickou budovu Všeobecného penzijního ústavu z roku 1934, která později sloužila jako Dům odborových svazů, koupila v roce 2018 rodina Valových, majitelů  společnosti SIKO. Namísto sedmi stovek kanceláří tady má vzniknout přes 600 malometrážních bytů pro nájemní bydlení, doplněných bohatým zázemím včetně kina, restaurací, galerie i obchodních a kancelářských prostor v nižších patrech.