Vláda chce ještě do voleb zvýhodnit družstevní bydlení. Největší zádrhel ale neřeší

Vláda podle Stanjury připravuje změnu daňového zákona, aby si družstevníci mohli snížit daňový základ o úroky z úvěru družstva, který splácejí prostřednictvím nájmu. „Aby i družstevní bydlení mělo stejné výhody, jako když si vezmete hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření na bydlení,“ řekl Stanjura v České televizi.

Poslanec Jiří Havránek (ODS), který je zároveň předsedou sněmovního podvýboru pro bytovou politiku, plánuje novinku nahrát jako pozměňovací návrh k zákonu o podpoře bydlení, který už leží ve sněmovně. Bude tak postupovat stejně jako v případě návrhu, který má umožnit penzijním fondům investovat do bydlení. Obejde tím zdlouhavé projednávání samostatné novely zákona v mezirezortním řízení, na což už nemá vláda do podzimních voleb čas.

Přílepková revoluce. Penzijní fondy můžou do nemovitostí poslat až 20 miliard

„Vítám snahu ministra financí Zbyňka Stanjury o narovnání podmínek mezi různými formami bydlení. Možnost odečíst od základu daně část úroků z úvěru, který čerpá bytové družstvo na výstavbu, by byla spravedlivým krokem, který prosazujeme již delší dobu,“ řekl předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil. „Tato úprava nám byla v minulosti přislíbena, ale nebyla realizována. Věřím, že tentokrát se podaří tento slib proměnit v konkrétní opatření, které zlepší dostupnost bydlení pro širokou skupinu obyvatel.“

Politici i bytová družstva nicméně přiznávají, že problematika družstevního bydlení je mnohem širší a její komplexní řešení bude patrně až na příští vládě. Opravdový problém totiž leží jinde.

Nová družstva nevznikají

Bytová družstva fungují na pomezí nájemního a vlastnického bydlení. Na družstevní podíl dosáhnou mnozí, jimž by banka hypotéku nedala buď vůbec, nebo jen za nevýhodných podmínek. Nájemné je pouze nákladové a mnohem nižší než tržní. Po splacení úvěru je zde většinou možnost převodu bytu do osobního vlastnictví. Zkrátka léta prověřený model dostupného bydlení.

Tak proč přestala nová družstva vznikat? Dnes je v České republice kolem deseti tisíc bytových družstev oproti asi 75 tisícům společenství vlastníků. Když už nová družstva vznikají, většinou je to při privatizaci obecních bytových domů. Byť někteří developeři mluví o výstavbě družstevního bydlení, ve skutečnosti jde většinou jen o jiný způsob financování stavby. Praha a některá další města také zkoumají možnosti moderní družstevní výstavby, pozemky by na to i měly, ale nejčastěji narážejí na nastavení udržitelného modelu vztahu mezi družstevníky.

Jak vypořádat podílníky

Jak vyplynulo z loňské studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), jedním z hlavních problémů je problematika vymáhání pohledávek a stanovení vypořádacího podílu. Když přestane jeden z družstevníků platit zálohy, nesou jeho dluh najednou všichni ostatní platící členové družstva. A to včetně seniorů, kteří tvoří velkou část dnešních družstevníků. Členové se mohou rozhodnout, že dotyčného vyloučí – jenže pak ho musí vyplatit.

A nestačí mu přitom vyplatit přesně tolik, kolik původně vložil, ale družstvo musí tuto částku přepočítat do současných cen. „Místo 300 tisíc korun to je najednou milion a půl a z družstva je místo věřitele najednou dlužník,“ popsal analytik CETA Michael Fanta. „Bytové družstvo musí vyplatit velkou částku, na kterou není připraveno a na kterou si musí dokonce třeba i půjčit. Ten dluh pak zase dopadá na všechny ostatní členy.“

VIDEO: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Jan Schneider z ministerstva pro místní rozvoj v pořadu FLOW

Družstvo nezachrání ani to, pokud se neplatič dostane do exekuce nebo insolvence. Exekutor jde většinou cestou nejmenšího odporu, a když se rozhodne zpeněžit dlužníkův družstevní podíl, požádá o vyplacení právě družstvo. Místo toho, aby se družstvo dočkalo zaplacení své pohledávky, tak musí sehnat peníze, aby exekutor mohl vyplatit ostatní. Bytové družstvo totiž nemá v pořadí věřitelů přednostní postavení. Vyplývá to mimo jiné z faktu, že družstva jsou na rozdíl od společenství vlastníků, která jsou řešena jiným zákonem, považována za podnikatelský subjekt a řeší je zákon o obchodních korporacích.

„Problematiku vypořádání podílu vnímáme jako bariéru, proč nyní nevzniká družstevní bydlení,“ řekl dříve za ministerstvo pro místní rozvoj ředitel odboru strategií a analýz bytové politiky Jan Schneider, podle něhož by se měla problematika řešit samostatným zákonem. A to je úkol pro příští vládu.